Sobota ráno, probouzím se trochu rozbitej z celýho týdne. Mozek ještě startuje, ale okamžitě mi probleskne hlavou myšlenka podívat se na telefon. Během toho, co jsem spal, se určitě stalo něco tak zajímavýho, z čeho se zaručeně poseru blahem. Sahám po mobilu, vidím asi deset notifikací, Instagram, YouTube, WhatsApp, nový match na Tinderu.

Postupně analyzuju a rozhoduju, v jakým pořadí ten notifikační todolist efektivně odbavím. Samozřejmě jako první otevírám Instagram, abych se podíval na nával nových reelsek v naší kamarádské skupině, kterou operativně nazýváme „Kanečci“. Přece když to tam kámoši posílají, tak to musí být kvalitní content, ne? Čekuju reelska, na pár dávám like.

Už mě to nebaví, tak si proklikávám stories od lidí, které sleduju. Hm, teď bych mohl sjet další reelska. Winter arc, makej, vztahové rady, spousta hilarious shit… Hm, už mě to nebaví. Co budu dělat teď? Třeba bych se mohl podívat na YouTube. Scrolluju hlavní stránku, každé druhé video mi přijde zajímavý, plný návodů, jak si zlepšit život. Ukládám do listu „Watch Later“ a otevírám jedno z nich. Hm, celkem zajímavé myšlenky, co dalšího tam máme?

Koukám na hodiny a uvědomuju si, že jsem tu právě přišel o 2 hodiny života. Konečně seberu odvahu a trochu rozumu a tento kolotoč konzumace ukončuju. Odcházím s pocitem, že nic nestíhám, měl bych víc makat, a můj „Watch Later“ list je delší než kdy předtím. Lepší start víkendu nevymyslíš.

Nemyslím si, že sociální sítě jsou čisté zlo. Bezpochyby přinášejí i pozitiva, ať už jde o propojení s lidmi, se kterými běžně nejsi v kontaktu, nebo o možnost dávat jiným lidem „nahlédnout“ do svého života. Stále je to ale dobrý sluha a zlý pán. Není problém, když si denně na 15–20 minut při sezení na hajzlu pustíš pár reelsek, ale když na Instagramu strávíš 12, 15, 20 hodin týdně, na tom už je něco sakra blbě.

For the record: během psaní článku se dívám na statistiky využití Instagramu z minulého týdne. To jsem za celý týden fakt strávil skoro 2 pracovní dny na Instagramu? Well done, Petře.

Přičti k tomu neustálé vyrušování notifikacemi a máš zaděláno na pořádnej průser.

„Však je to neškodný“ – akorát že vůbec. Při každým vyrušení od svojí činnosti může trvat až 30 minut, než se začneš opět soustředit, ale hlavně přicházíš o svůj čas, který můžeš investovat do něčeho, na čem fakt záleží – rodina, přátelé, kariéra, skutečný odpočinek…

Zajímalo by mě, jestli si Steve představoval, že skrz iPhone, který v roce 2007 ukázal světu, budou jednou lidi takhle plýtvat svým drahocenným časem a pozorností.

Proč si to obhajujeme

Mám takový pocit, že si to všichni uvědomujeme, ale dokážeme si „racionálně“ zdůvodnit, proč se na to nevysrat. Nejčastější argumenty, se kterými se setkávám, když si lidi obhajují, že na reelskách tráví mládí:

„Já u toho vypnu, odpočívám u toho“

Bullshit. Tohle bylo i zkoumané a ukázalo se, že není rozdíl mezi tím, když si v pauze hraješ s mobilem (pozor, ani nemusíš sledovat reelska!), a tím, když žádnou přestávku nemáš. Můžeš mít subjektivně pocit odpočinku, ale tvoje hlava si fakt nehodila nohy na stůl.

„Jsou tam zajímavé informace, motivuje mě to a učím se nové věci“

Částečně fair argument. Uznávám, že v tom nekonečným scrollu můžeme najít i užitečné informace. Otázkou ale je, kolik si z toho zapamatuješ nebo reálně dokážeš zužitkovat. Pravděpodobně velmi málo.

„Potřebuju to kvůli práci / byznysu / networkingu“

Opět částečně fair. Osobně využívám socky na networking a kontakt s lidmi. Problém ale je, že když už to otevřeš, stejně skončíš u reelsek a zase roztočíš kolotoč konzumace.

Co to s tebou dělá

„Ale mně je to u prdele, prostě to dělat budu.“ Fair, každý svého štěstí strůjce, ale než se rozhodneš pustit se do dalšího reelskového maratonu, bylo by fajn pochopit, jaký dopady, kromě ztráty času, to na tebe má:

Rozbitá pozornost

Tím nekonečným doomscrollem se ti zhoršuje schopnost soustředit se a hůř odoláváš svým vlastním impulzům. To je jako když tě ráno napadne, že chceš svoje kafe, ale než dojdeš ke kávovaru, tak zčekneš svůj mobil, odpovíš na pár zpráv na WhatsAppu, podíváš se na Instu a najednou scrolluješ. Pak si jenom v hlavě říkáš: wtf, co to tu kurva zase dělám, dyť jsem chtěl kafe. Zajímavé je, že toto bylo i zkoumané a podle jedné studie lidi, kteří měli na mobilu zapnuté notifikace (jo, fakt stačí jenom zaplý notifikace), začali pociťovat příznaky ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder).

Víc informací, míň pozornosti

Herbert Simon (nositel Nobelovy ceny za ekonomii) už v roce 1971 definoval tuto myšlenku: informace konzumují tvou pozornost. Znamená to, že čím víc informací konzumuješ, tím méně pozornosti věnuješ každé informaci. Máš sice pocit, že jsi v obraze, ale vlastně se pořádně na nic nesoustředíš. Jedna studie zjistila, že při scrollování se lidi dostávají do stavu, který je podobný snění – ztratíš pojem o čase a nepamatuješ si, co jsi vlastně dělal. Na Instě jsi strávil 2 hodiny, ale nepamatuješ si nic.

Úzkost a stres

Socky, notifikace, reelska a kompulzivní užívání telefonu mají spojitost s úzkostí a stresem. Možná i ty si někdy všimneš, že po neustálém přepínání kontextu, dlouhém scrollování nebo okamžitém reagování na všechny notifikace je tvoje tělo v napětí, hlava ti jede na plný obrátky.

Jinými slovy, trávit velké množství času na mobilu nebo sockách má k ideálu fakt daleko. Co s tím ale udělat?

Jak si vzít kontrolu zpět

Představa toho, že budu dostatečně silný a odolám pokušení, sice lichotí egu, ale evidentně to není tak easy. Nedělám si iluze. Nepřítel je silný. V těch korpech, kde tyhle závislárny vymysleli, budou celé teamy lidí, kteří mají jediný úkol – cílit na nejnižší lidské pudy s cílem sebrat co nejvíc pozornosti. Jediná cesta je vzít si zpět kontrolu:

1. Projdi si nastavení notifikací a vypni, co není nezbytně nutný. Žádný Instagram upozornění, žádný extra kraviny. Tohle ti reálně může odstranit „ADHD pocit“ už za týden.
2. Dobrovolně si zkomplikuj přístup k mobilu nebo appkám, který tě rozptylují – odeber si je z plochy, schovej je, zahesluj je. Prostě si ztiž jejich hledání a otevírání.
3. Omez si čas na jednotlivé appky na mobilu. 30 minut scrollu stačí.
4. Zkonsoliduj si psaní s lidma do chatovací aplikace typu WhatsApp, kde nejsou fucking reelska. Notifikací tě to nezbaví, ale aspoň nemusíš skákat skrz 10 appek.
5. Pro hack: Všechny socky smaž z mobilu a choď na ně přes počítač. Uvidíš, že najednou to není tak zajímavý.

Jak teď vypadá moje sobotní ráno? Pořád jsem rozbitej z týdne (mám pocit, že to bude spíš věkem než sockama a mobilem). Místo čekování mobilu si jdu udělat kafe, pustím hudbu, udělám snídani a užívám si ranní vibe jak dospělej člověk. Takhle to můžeš mít taky.

Takže ztlum ten shit.

Jak s tím pracuješ ty? Napiš mi na LinkedIn.

---

Disclaimer: Tento článek je můj subjektivní pohled, nikoli odborná rada. Píšu výhradně za sebe – mé názory nereprezentují firmy ani klienty, se kterými pracuji. Neformální jazyk je volený záměrně. Články píšu sám; AI mi slouží jako editor při researchi, zpětné vazbě a korektuře. Osobní příběhy jsou skutečné, jména jsou změněna v zájmu zachování soukromí osob.